VAVE - USAZENINY

                                                                 

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Úvodní strana 105 x 148 --- 2011 Výcvik, ale čí? (3.2.2011)
Email Tisk PDF

Výcvik, ale čí? (3.2.2011)

 

Motto:

Vave, díky za zajímavý psaní, jako nepsí mám spíš člověčí asociace, tak se mi s tím nějak dal dohromady Werichův Paleček (asi to nebude doslovně): „Mnoho hloupých si hraje na chytré a z chytrých jen ti nejchytřejší si občas hrají na hloupé.“ HCHO. 

 

Minulý týden jsem psala o svých zkušenostech s výcvikem Anky. Při pročítání vašich komentářů jsem si uvědomila, že jsem se nechala příliš spoutat formátem sto pětky a že jsem některé aspekty této aktivity nezmínila a jiné zamlčela. Abych mohla mluvit pravdu a nic než pravdu, omlouvám se předem za poněkud větší rozsah dnešního příspěvku.

 

Abychom hladce navázali na minulou úvahu, vraťme se k onomu odpadkovému koši na rozcestí. Před výcvikem cesta kolem něj probíhala takto: Anka zdálky čichem prozkoumá jeho momentální atraktivitu a pak ho buď mine, případně zlehka proběhne okolo (ach ano, je to smutná pravda, už mi to někdo sežral), nebo se vrhne po zbytcích a nedbajíc mých protestů, spolyká je v běhu. Ne protesty, ale hnusoby.

 

V rámci výcviku se děje následující: Anka POKAŽDÉ vystřelí směrem ke koši, aby mě donutila zařvat „Anko, FUJ, nesmíš, ke mně!“ Během běhu okolo koše si nenápadně prozkoumá terén, a potom zdánlivě poslušně přiběhne ke mně, raduje se celým psem a nekompromisně vyžaduje odměnu. Když ji dostane, začne očuchávat neškodnou travičku u mých nohou, a jakmile zjistí, že pokračuji v procházce, vrhne se bez zábran zpátky ke koši – samozřejmě jen v případě, že tam nachází něco ne/vábného.

 

Jak výcvik pokračuje, tak se Anka zlepšuje. Zde musím předeslat, že u nás na sídlišti bohužel máme aktivní babky krmičky, a navíc cesta do rokličky vede kolem školy, kde průchodem mezi dřišťály nosí kuchařky zbytky jídla k plotu školního hřiště. Anka v těch místech už někdy bývá na volno (podle denního času a míry mé důvěřivosti) a občas na dlouhé rovince vyvine rychlost závodního chrta a zmizí v pichlavých keřích, kde ohluchne docela. Běžet za ní ve sněhulích, oteplovákách a na ledu je nesmysl, nicméně v rámci výcviku běžím a u toho hulákám: „Anko, nesmíš, ty čuně jedno!“ Někdy to trochu zabere, ale většinou jen tak, že když Anka vidí, že ji vidím, projde kolem zbytků s nosem zdviženým jako Pyšná princezna a opodál přičapne a dělá, že čůrá a pak jakože běží správným směrem k dalšímu průchodu ze křoví na chodník. Tak se přestanu koukat a jdu také, a samozřejmě po chvíli zjistím, že se Anka vrátila a bufetí odpornosti, kterých by si doma ani nevšimla, kdybych jí je předložila k jídlu.

 

Největší radost pak má z toho, když v oněch místech jde proti nám maminka s kočárkem. Moc dobře ví, že na ni nemůžu řvát, abych nezpůsobila dítku nějakou újmu, a když se žene do křoví, otáčí se po mně a její výraz je snadno čitelný: „Můžu, žejo? Když neřveš, tak můžu!“

 

Bohužel po několika málo dnech výcviku kapacita mozku Anky hravě přesáhne kapacitu mozku vlčího (ano, milá PetroK, funguje to!), a já začnu chodit z vycházek roztřesená, vyřvaná a potlučená, jak se ji marně snažím chytit, a s vymknutým ramenem, jak se po ní snažím něco hodit. Protože jakmile Ance dojde ve všech souvislostech, že ji nikdy nedohoním, a pokud bude kličkovat mezi nálety, že ji ani ničím netrefím, začne si mě vychutnávat a provokovat. Občas se i nechá od požírání čehosi odvolat, pak mi ostentativně k nohám vyplivne kousek klacíku nebo kůry a následně na mě vyčítavě hledí, dokud ji nepochválím, nedám odměnku a volno. Potom odběhne a po chvíli ji vidím, jak cosi přežvykuje ... mám se zase blamovat? Eh! Kašlu na to! Chci na procházkách trochu relaxovat a ne pořád přemýšlet, jak to narafičit, aby někdo udělal něco, co dělat má, toho si užiju dost v práci. Takže nic, holubičko! Výcviku je konec! Máš utrum, je konec srandy – a já konečně zas budu chodit z procházek uvolněná a odpočatá a bez tiků.

 

Dokud na mě zas nezačne Zvířetník působit osvětově a výchovně a já nepropadnu výčitkám svědomí, že Anka je zanedbaná a nevycvičená, a nezačnu, jsouc naprosto nepoučitelná, s výcvikem Anky znovu.

 

(Náš Zvířetník, 3.2.2011)

http://naszviretnik.net/2011/02/03/105x148-vycvik-ale-ci/


Sdílet

 

Komentáře   

 
0 #1 YGA 2012-04-03 11:56
Ach ach ach - jak já miluju tyhle tvé stopetky o tvých zvírátkách - to blaho u srdce, ze nejsem jedina se zaostalým nevycviceným miláckem :lol:
Citovat
 

Přidat komentář

V komentářích dodržujte prosím pravidla slušného chování, nepoužívejte hrubá slova nebo nadávky, neporušujte zákony ČR (např. autorský zákon) a nešiřte spam.
Při nedodržení těchto pravidel si administrátor vyhrazuje právo Váš komentář vymazat.

Bezpečnostní kód
Obnovit


Složte obrázekJoomla CAPTCHA

Přesný čas

Předpověď počasí

Kalendář

srpen 2022
PÚSČPSN
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes24
mod_vvisit_counterVčera192
mod_vvisit_counterTento týden24
mod_vvisit_counterTento měsíc2878
mod_vvisit_counterCelkem690403

Online: 6
Vaše IP: 3.229.117.123
Dnes: Srp 15, 2022

Kdo je online

Právě připojeni - hostů: 28 

Přihlášení