VAVE - USAZENINY

                                                                 

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Úvodní strana Tvé přání budiž vyslyšeno
Email Tisk PDF
seznam článků
Tvé přání budiž vyslyšeno
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7
Strana 8
Strana 9
Strana 10
Všechny strany

 

17.

 Abrat svého učedníka pozvedl a objal. „Děkuji ti!“ řekl rozechvěle. „A nyní ukryjeme Archu a opustíme navždy klášter.“ Nejvyšší přešel ke stolku, na kterém ležela skříňka. Pohladil její stříbřitý bok a položil na rozloučenou svou dlaň do zlatého kruhu. Náhle vykřikl a sesul se na kolena. Ar-Suhíra vykročil, aby svému učiteli pomohl, ale Abrat zvolal: „Nepřibližuj se! Ještě ne!“

 Ar-Suhíra tiše a nehybně sledoval, jak se mění výraz veleknězova obličeje. Ještě nikdy neviděl na jeho tváři takové uvolnění a radost. Po době, která se mu zdála nekonečná, mu Nejvyšší pokynul, aby se přiblížil. Uchopil jeho pravou ruku a přikázal pevným hlasem: „Opakuj po mně. Slibuji, že budu vždy ctít Nebeský Nekonečný Kodex, dbát dodržování Sedmi článků dohody a hájit blaho svého lidu.“ Když tak Ar-Suhíra učinil, položil velekněz jeho ruku na zlatý kotouč. Ar-Suhíra cítil, jak se mu tělem rozlévá teplé chvění a po chvíli ucítil ve své hlavě otázku: „Kdo jsi?“ „Jsem Ar-Suhíra, Vyvolený“, odpověděla jeho mysl. „Budu si tě pamatovat. Polož na kotouč svou levou dlaň.“ Ar-Suhíra poslechl a náhle viděl, jak ze skříňky vyjíždí tajná přihrádka. „Už nejsi jen Vyvoleným, Ar-Suhíro, jsi Zasvěcený, jsi oprávněným nástupcem Abrata.“ Ar-Suhíra si uvědomoval, že hlas, který na něj mluví, nepřichází odnikud, že jej vnímá jen ve své hlavě. To v něm vzbuzovalo úzkost. „Kdo jsi ty?“ chtěl vykřiknout, ale slova mu nepřešla přes rty. „Jsem tvůj přítel. Velký Neznámý jménem Ntai.“ dostalo se mu odpovědi. „Jsem šťastný, že jsem se s vámi spojil. Vím, jakou pomoc potřebujete, ale dopřejte mi ještě trochu času, abych vám mohl správně poradit. Nyní se rozloučíme, ale před slunce západem se opět spojíme.“ Ar-Suhíra měl pocit, jako by mu z těla unikal život, cítil v hlavě nekonečné prázdno. Když se konečně vzpamatoval, viděl, že Abrat leží zhroucený v křesle a je velmi bledý. Přikryl ho a podal mu nápoj. Potom usedl u jeho nohou, vzal jeho ruku do dlaní a čekal, až se veleknězi udělá lépe.

 „Už jsem nedoufal, že kdy ještě budu mluvit s Velkým Neznámým, že se mi podaří tě zasvětit.“ promluvil konečně starý muž dojatě. „Vše bude jako za starých časů, synu. Ať je to člověk nebo Bůh, bude nás nadále chránit a nenechá nás zahynout. Nemusíme opustit klášter, ve kterém jsme oba prožili téměř celý svůj život.“ Ar-Suhíra svého učitele něžně hladil po ruce a přemýšlel, jak dokáže vyslovit slova, která Nejvyššího raní.

 

18.

 Operačním střediskem se ozývaly prapodivné zvuky. To Ntai, bez špetky hudebního nadání, zpíval svou vítěznou píseň. Podařilo se nám to, Petere, podařilo, hulákal z plných plic a poskakoval okolo řídícího pultu. Nakonec udýchaně usedl k řídícímu pultu. Klid, Ntai, klid!, okřikoval sám sebe. Musíš se teď zklidnit a rychle vymyslet, co jim poradíš. Otočil se ke klávesnici a chystal se zadat první data, když se ozvalo charakteristické pípnutí a z tiskárny se začala odvíjet zpráva.

 Operátor Ntai, sektor TS-18-AM-6-O. Od Galaktické etické rady.

 Víme o vašich nejlepších úmyslech, se kterými jste neuposlechl naše rozhodnutí a navázal opět spojení s planetou Linora. Jsme si vědomi toho, že naše rozhodnutí zatajit podstatu Projektu ZO, nebylo správné. Mnoho našich rozhodnutí v dávné i nedávné historii nebylo správných, proto jsme tak dlouho váhali s ukončením PZO. Peterovi Stoneovi, který je tu nyní s námi, se podařilo odhalit téměř všechny utajené skutečnosti. Nemohl ale nic vědět o tom, s jakou bolestí jsme sledovali postupné odumírání života téměř na všech planetách, zařazených kdysi do Programu pro rozvoj inteligence. Čím více jsme jim pomáhali, a zasahovali tak do jejich dalšího biologického i společenského vývoje, tím to bylo horší. Život se nám vytrácel před očima a mnoho sektorů je dnes již zcela mrtvých. Zdá se nám, že jediná možnost, jak alespoň někde život zachránit, je ponechat ho dalšímu přirozenému vývoji. Ale stejně jako vy cítíme odpovědnost za dílo svých předků, a tak jsme až příliš dlouho váhali s přerušením kontaktu. Mezitím se na mnoha planetách z nejrůznějších důvodů spojení samovolně přerušilo. Linora patřila mezi ně.

 Rozhodli jsme se spojení už v žádném případě navazovat. Váhali jsme, zda si ponechat možnost dohledu na další osud Linory. Protože však případné zhoršení jejího stavu by nás mohlo svádět k dalším zásahům, jednomyslně jsme schválili s okamžitou platností odpojení všech komunikačních a monitorovacích zařízení.

 Operátore Ntai, překročil jste své pravomoci a neuposlechl naše příkazy. V dobré vůli jste dal lidu Linory novou naději na naši pomoc, se kterou počítají, ale kterou nemohou dostat. Dovolujeme vám proto navázat ještě naposledy domluvené spojení. Je na vás, zda této možnosti využijete, a jak celou situaci vysvětlíte. Po skončení spojení okamžitě vypnete celé zařízení a budete čekat na přepravní loď, která je již na cestě.

 Ntai-Si II zdrceně hleděl na papír. Přestože se v něm všechno bouřilo, cítil, že Rada má tentokrát asi pravdu. Jenže jak vysvětlí starému Abratovi a Ar-Suhírovi, kterého teprve před chvílí zasvětil a přijal, že je Velký Neznámý navždy a definitivně opustí? Jak si vůbec bez něho se vším poradí? Potom si vzpomněl na odhodlání, o kterém mu vyprávěl Abrat, se kterým chtěli velekněz a jeho žák jít na pomoc svému lidu. Možná, že ještě mají naději.



 

Komentáře   

 
0 #7 Vave 2016-09-08 11:58
Cituji Radka:
No toto, jsem se zavrtěla u bubnů a nevím proč oukla vlevo a ty si tady už bůhvíjak dlouho spisovateluješ a já nic nevím. Číst čas nemám, ale do šuplíu v hlavě ukládám...

:-)
Citovat
 
 
0 #6 Radka 2016-09-08 09:06
No toto, jsem se zavrtěla u bubnů a nevím proč oukla vlevo a ty si tady už bůhvíjak dlouho spisovateluješ a já nic nevím. Číst čas nemám, ale do šuplíu v hlavě ukládám...
Citovat
 
 
0 #5 Vave 2016-07-14 06:39
Cituji Akden:
Vavís, úžasně se to čte. Mám tenhle druh sci-fi moc ráda. I když sci-fi....co my víme.... :roll: :heart:

Děkuju Ti, Akden. ... k psaní jsem tenkrát byla vyhecována kamarádem, sama bych se asi do většího útvaru nikdy nepustila.
Citovat
 
 
0 #4 Akden 2016-07-09 10:12
Vavís, úžasně se to čte. Mám tenhle druh sci-fi moc ráda. I když sci-fi....co my víme.... :roll: :heart:
Citovat
 
 
0 #3 ioannina 2012-03-20 16:32
Teda, tak od poloviny jsem vymejšlela, jak to asi dopadne, a přelstilas mě! Čte se to jedním dechem, Vave.
Citovat
 
 
0 #2 karakal 2012-01-09 12:46
Tak jsem se dočetla až ke konci. Je to opravdu moc pěkné. Každopádně to není prvotina, že ne? Copak Tě vedlo zamířit do tohoto žánru? doufám, že ještě něco takového napíšeš, ale snad toho nebude moc, neměla bych čas to číst :). Koukám, že tu toho asi už víc je, ale nebudu to radši zkoumat, nebo zase nic nedělám.
Citovat
 
 
0 #1 Beda 2012-01-04 11:03
Vavísku, moc zajímavé a hezky se to čte!! tleskám :rose:
Citovat
 

Přidat komentář

V komentářích dodržujte prosím pravidla slušného chování, nepoužívejte hrubá slova nebo nadávky, neporušujte zákony ČR (např. autorský zákon) a nešiřte spam.
Při nedodržení těchto pravidel si administrátor vyhrazuje právo Váš komentář vymazat.

Bezpečnostní kód
Obnovit


Přesný čas

Předpověď počasí

Kalendář

leden 2018
PÚSČPSN
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes83
mod_vvisit_counterVčera181
mod_vvisit_counterTento týden264
mod_vvisit_counterTento měsíc3971
mod_vvisit_counterCelkem241471

Online: 2
Vaše IP: 54.234.190.237
Dnes: Led 23, 2018

Kdo je online

Právě připojeni - hostů: 17 

Přihlášení