Tisk

Výcvik potřetí (11.12.2013)

 

S Budhou máme společné to, že jsme oba byli osvíceni pod stromem. Ovšem zatímco Budha pod stromem bóji poklidně seděl a probublávaly jím květinové sny, já jsem pod svým stromem poskakovala, hulákala jako na lesy a probublával mnou vztek. Zase! Zase se mi ta potvora schovala a neozve se. Příšera za šera. Stačilo jen pár kroků v šustivé kapuci, ve které jsem ztratila sluch i periferní vidění, a už byla v čudu.

 

Nakonec jsem ji našla ve stínu pod stromem, zaujatě si na něm nejmíň podesáté četla všechny pesemesky, a přestože jsem nasadila Zupáka I, nenechala se vyrušit, dokud jsem u ní nebyla na tři kroky. Pak ke mně vesele přiběhla a celým psem naznačovala, že je hodná, poslušná a vnímavá pejska. Automaticky jsem sáhla do psí tašky a vyndala odměnku. Anka se rozvlnila ještě víc, zda nekápne ještě jedna, a když ne, radostně odběhla.

 

V tu chvíli nastalo ono mé osvícení – ne já ji, to ona mě se celé roky snaží vycvičit a dlužno říct, že byť jsem její první člověk, ke všemu značně natvrdlý, dosáhla rozhodně lepších výsledků než já.

 

Posuďte sami: v době mínus deset (dosaď let či kilogramů, obojí je správně) jsem se ji snažila dohonit, když páchala něco nepravého a nechtěla ke mně jít. O pár let a kil později jsem po ní vztekle metala šišky či drobné klacíky a jednou, k velkému pobavení kolemjdoucích spoluobčanů i Anky samotné, jsem po ní z nedostatku jiného materiálu ze zoufalství vrhla zmuchlaný papírový kapesníček, následovaný spoustou nekultivovaných slov. Spravedlivě směrovaných k nám oběma. V další etapě jsem se pak dopracovala k tomu, že jsem jí dala odměnku i za to, že ke mně přišla výstředně ohovněná.

 

Nyní jsme výcvik doladily k tak skvělé souhře, že si ji najdu, pochválím a odměním, když se rozhodne, že si budeme hrát na schovku. Pokud se rozhodne proběhnout se v lesíku nad cestou, jdu ke stromu s tváří a poslušně čekám, až si mě vyzvedne.

 

Pravda, sebekriticky musím uznat, že mám ještě rezervy. Občas nepochopím, co po mně Anka chce, a zbytečně si ničím hlasivky. Ale slíbila jsem Ance, že se budu snažit a že poslušnost do příštích Vánoc vypiluju k její spokojenosti.

 

Snad bude trochu shovívavá, přece jen starou paničku novým kouskům naučíš jen ztěžka.

 

(11. 12. 2013, fórum Hadopasi)

http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?f=46&t=2736


Sdílet