VAVE - USAZENINY

Slunovrat (19.12.2013)

Patřím mezi ty podivné jedince, pro které letní Slunovrat neznamená radostný počátek léta, nýbrž jim přináší smutek z toho, že zase začíná ubývat světlo. Slunce o letním Slunovratu vidím jako zářivou bytost na houpačce, přibližuje se ke mně a pak se na křehký okamžik zastaví nad mou hlavou. Teď, teď je ta prchavá chvíle, kdy je Slunce blízko, blizoučko, div mi dlaně nespálí, ale je to jen mžik, a už se zase ode mě začíná vzdalovat. Nemůžu si pomoct, ale v tom jasu nejdelšího dne v roce cítím předzvěst podzimních mlh i zimních ledových závějí a jímají mě lehké chmury.

Výcvik potřetí (11.12.2013)

S Budhou máme společné to, že jsme oba byli osvíceni pod stromem. Ovšem zatímco Budha pod stromem bóji poklidně seděl a probublávaly jím květinové sny, já jsem pod svým stromem poskakovala, hulákala jako na lesy a probublával mnou vztek. Zase! Zase se mi ta potvora schovala a neozve se. Příšera za šera. Stačilo jen pár kroků v šustivé kapuci, ve které jsem ztratila sluch i periferní vidění, a už byla v čudu.

Mikulášské zamyšlení (z pera starého čerta) (6.12.2013)

No, já ale nevim, jestli sem ten pravej na takový zamyšlení. Všechno už je tak dávno... To si nás tehdy zavolali a prohlídli a pak povídali: Jaruška, ta je taková jemná a má krásné dlouhé vlasy, to bude anjel. A Yvetta, ta je vysoká a klidná, to bude Mikuláš. A ty... hmm... nejsi ani... ehm... ani... ty budeš čert!

Úsloví, přísloví a pořekadla (27.11.2013)

Onehdy jsem řekla kategoricky: musí to být do konce roku, přes to nejede vlak. Kolegyně souhlasně kývla, ale mě najednou napadlo, co vlastně to říkám za nesmysl. Vlaky přece jezdí PO kolejích, vlaky nejezdí přes nic, a pokud jedou PŘES něco, je to vždycky průšvih.