Tisk

Ztracena v čase (11.5.2012)

 

Jako mají letadla a lodě svůj trojúhelník u Bermudských ostrovů, já ho mám v jarních měsících. Jakmile jimi začnu proplouvat, ztrácím se v čase, čehož nejlepším důkazem je, že tato sto pětka nevychází v tradiční čtvrtek, nýbrž až v pátek.

 

Tak především to jsou Velikonoce, které mile zkrátí pracovní týden. Někde kolem nich se batolí každoroční podnikové školení, které mě vyžene z kanceláře ve čtvrtek a v pátek. Těsně v závěsu se drží daňový seminář, pořádaný naší bankou, a dál se volně řadí nejrůznější výjezdy, školení a další semináře, na které nebyl začátkem roku čas. Vše se prolíná s volnými svátečními dny začátkem května a můj pobyt v kanceláři se krátí na tři dny v týdnu.

 

Pro někoho je to běžná záležitost, ale já jsem velice teritoriální tvor, pravděpodobně původně pastevec nějakých hodně líných zvířat, čemuž nasvědčuje moje obliba mléka, masa, daného místa a minimálního pohybu. Takže tyto časové excesy mě vyvádějí z pracovního rytmu víc než je zdrávo.

 

Ale hlavně mě naprosto dezorientují v čase. Probudím se časně ráno, odběhnu si na záchod a radostně se zachumlám zpět pod deku s tím, že mám před sebou ještě nerušený spánek, a pak si udělám kafe a rozložím látky … a kruci, vždyť je pátek, pracovní to den, a ten blbec budík to taky neví.

 

Poněkud mě utěšuje skutečnost, že v tom nejsem sama. Tuto středu kolegyňka neustále mluvila o zítřku jako pátku. Což mi přišlo poněkud divné, neboť já jsem měla pondělí.

 

Ostatně, už je tomu konec, sezóna zanedbaných seminářů pomalu končí a nejbližší svátky jsou za horama za dolama. Jen ještě příští týden mám jedno školení v pondělí a v pátek dovolenou, protože jedu do Podmitrova.

 

Ano, stále ještě trvá jaro, doba popleteného času a doba zázraků.

 

(Náš Zvířetník, 11.5.2012)

http://naszviretnik.net/2012/05/11/105x148-ztracena-v-case/


Sdílet