Tisk

Skleróza nese ovoce aneb nejsou daně jako daně (2.2.2010)

 

Minule jsem psala o neslavném začátku své cesty na školení. Kvůli návratu domů pro peněženku a špatně schůdným chodníkům mi ujela tramvaj, a tak jsem ve Vodičkově vystupovala až dvě minuty po deváté. Podběhla jsem Václavák, cestou uchvátila noviny a koláčky, a pozdravila ochranku ve vrátnici v Jindřišské. „Jdu na školení na daně“, povídám. „To je třetí patro, a tady se mi zapište.“

 

Vstoupila jsem do místnosti známé z minulých školení a hned jsem zaregistrovala, že tam nejsou připraveny obvyklé koblihy, namnožené materiály a zejména daňové doklady. Povídám si, áááá, krize je znát všude, ještě že mám koláčky. A doklad asi dostaneme později. Jelikož školení ještě nezačalo, protože přednášející se zřejmě taky opozdil kvůli sněhu, vzala jsem si kávu, které se krize zjevně nedotkla, a začala snídat. V půl desáté přišel pan právní doktor, pozdravil se s mnohými školenci přátelsky – a začal krásně mluvit o dani, leč o dani z přidané hodnoty ve vztahu k zahraničí, namísto aby přednášel o dani z příjmu a ročním zúčtování za rok 2009.

 

Abych řekla pravdu, už od těch chybějících daňových dokladů jsem měla takový podivný pocit, a teď jsem úplně zpanikařila. Napsala jsem Dalmi, že jsem asi na jiném školení, a potom jedné spolehlivé kolegyňce do práce, aby se mi šla nenápadně podívat do kanceláře na kalendář, kde vlastně mám na školení být. Po chvíli jsem dostala odpověď, že mám být v paláci Dunaj na Národní třídě, protože ve Svazu družstev mám být až za týden na jiném školení.

 

Mezitím jsem se zaposlouchala do přednášky pana doktora. Byla nesmírně zajímavá a zjistila jsem, že ji nutně potřebuji. Navíc mi odpověděla Dalmi, že nic se neděje náhodou a že mám zůstat, kde jsem. Nojo, ale co ten daňový doklad?

 

Vyslechla jsem tedy přednášku o DPH do přestávky a pak jsem se hbitě přesunula do Dunaje. Cestou jsem ještě stačila v knihkupectví Kosmas v Perlové ulici vyzvednout objednané verše Karla Plíhala. Na své zaplacené školení jsem přišla těsně před začátkem druhé a pro mě důležitější části přednášky o dani z příjmu.

 

Vida! Jen pár hodin uběhlo od mého pozdního novoročního předsevzetí, že si zlepším svou sklerózu, a hned takový úspěch! A dokonce s třešinkou na dortu: to knihkupectví jsem nemohla najít, dokonce i když jsem tu uličku prošla celou tam a zpátky. Teprve když jsem ji chtěla proběhnout potřetí, všimla jsem si na rohu červené cedule s nápisem Na Můstku.

 

Možná bych přece jen neměla své předsevzetí plnit tak progresivně.

 

Sdílet
 

(Zvířetník na Neviditelném psu, 2.2.2010)

http://neviditelnypes.lidovky.cz/cloveciny-105x148-predsevzeti-nese-ovoce-aneb-nejsou-dane-jako-dane-p8u-/p_zviretnik.asp?c=A100131_190702_p_zviretnik_dru