Tisk

Divný rok? (30.12.2010)

 

V průběhu právě končícího roku 2010 jsem nejednou zaslechla a nejednou sama řekla větu, že tenhle rok je divný, je těžký a zlý, a už aby skončil. Ale bylo to tak doopravdy?

 

Když se na letošek podíváme víc zblízka, zjistíme, že byl také velmi šťastný a úspěšný. Vždyť v žádném jiném roce se nám nenarodilo tolik kouzelných a šikovných miminek! (A kdo je dokáže vyjmenovat ve správném pořadí, dostane ode mě titul Děd Vševěd/Bába Vševědka a velkou čokoládu.) Několik z nás ukončilo úspěšně svá studia, nebo v nich dále s úspěchem pokračuje. Naše děti se dostaly na vytoužené školy, sem tam se někdo přestěhoval a spokojeně se ve svém novém domově zabydlel.

 

Přišly mezi nás i nemoci, někdy velmi zlé. Jedna taková nám odvedla za Duhový most naši Li i s jejím Jirkou. Ale většina nemocných se s chorobami úspěšně poprala, a každého nemocného a potřebného jsme podle možností podporovali myšlenkou, palcodržením, modlitbou, jak to kdo z nás umí a dokáže.

 

Některé vztahy skončily. Nebylo vždycky snadné tuto skutečnost přijmout či se takto rozhodnout, ale v každém konci se skrývá semínko dalšího začátku. A v každé utrpěné ztrátě je naděje na něco nového. To dobré a zlé chodí ve vlnách, nahoru dolů. Tam dole je to vždycky zlé, ale je třeba zatajit dech a věřit, že to skončí a že má nějaký budoucí smysl. Není vůbec jednoduché to přijmout a pochopit, ale je to život. Rovná hladina v životě někdy až příliš připomíná rovnou čáru na přístrojích.

 

Taky nesmíme zapomenout na to, že hned zpočátku roku jsme se my Zvířetníci rozhodli neregistrovat se na Neviditelném psu a odejít mimo prostor, ve kterém se kdysi Zvířetník zrodil. Tohle by ovšem nešlo realizovat bez Dede, bez její nesmírné obětavosti a spolupráce celé její rodiny, především pak Martina. To Dede pro nás novou hospůdku vydupala ze země, zkoušela jednoho poskytovatele prostoru za druhým, a po celý rok pro nás vymýšlela jednu zajímavost za druhou. V realizaci některých jí zabránily technické možnosti, ze stejných důvodů muselo skončit námi tak milované rádio Dede. Přes tyto dílčí potíže je zrod Našeho Zvířetníku rozhodně velkým letošním úspěchem.

 

Stejně jako všechny tradiční i mimořádné akce, které jsme letos sami pro sebe i pro druhé uspořádali. A nebylo jich málo! Úsměvy pro Dede 2010, deka ušitá z kousků látek z celého světa, která se dostala i do patchworkového časopisu. Krasové venčení na Moravě. Tradiční zvířetnický coursing a velké setkání Zvířetníků, které se konalo na jaře v Doksech. Dvě brigády na vybudování nového výběhu pro Elišku a Darlenku. Letní sbírka na pomoc obětem povodní – tentokrát zacílená do Hejnic. Vybrali jsme mezi sebou a věnovali potřebným 60 tisíc korun. Moravské Svatováclavské venčení. Předvánoční Zvířetnická aukce, která vynesla téměř 30 tisíc korun, určených na podporu kastračních programů v Čechách a na Moravě; v rámci aukce jsme „vykoupili“ mimikovské přehozy na zaclonění inkubátorů, které budou předány nemocnici v Ústí na Labem na začátku roku 2011. Tradiční Mikulášské venčení v Uhříněvsi. Mimo to se konala mnohá Pražení a Brnění, často za účasti „velvyslanců“, a to nejen z Čech a Moravy, ale dokonce i z Klokánie a Ameriky.

 

Tak jaký vlastně byl ten rok 2010? Někdy a pro někoho velmi těžký a bolestný (a já doufám, že s novým letopočtem bude trápení a smůly konec) , ale jako celek nebyl vůbec špatný. Naopak! Byl úspěšný a mnoha lidem přinesl štěstí a radost. Je to jako se vším, jako s námi. Jedna z nás říkává, že jako jednotlivci jsme my Zvířetníci vcelku obyčejní lidé, ale jako celek jsme naprosto neuvěřitelní. Jiná říká, že fungujeme na profesionální úrovni, a další, že bychom mohli úspěšně řídit cokoli.

 

Všechno se skládá z drobných dílků. Hodně záleží na tom, jaké jsou, ale ještě víc záleží na tom, co s nimi dokážeme udělat. Letos jsme toho dokázali hodně, a za to nám všem patří dík.

 

Pro ten příští rok nám Zvířetníkům přeju hlavně dobré zdraví, radost a lásku, a hlavně aby nám zůstala schopnost podívat se na každý dílek života z té lepší strany a umět ho zasadit do celku tak, aby se to horší v něm vždycky nakonec obrátilo v to lepší.

 

(Náš Zvířetník, 30.12.2010)

http://naszviretnik.net/2010/12/30/105x148-divny-rok/


Sdílet