VAVE - USAZENINY

                                                                 

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Úvodní strana 105 x 148 --- 2018 Hipík (14.6.2018)
Email Tisk PDF

Hipík (14.6.2018)

Otevřela jsem notýsek a snažím se dešifrovat poznámky, které jsem si do něj (v rámci třítisícího šest set padesátého šestého pokusu o řád a systematičnost) v uplynulých dnech a týdnech poznamenala. Ale je to jako jíst vystydlé jídlo. Sice si nakonec domyslím, o čem jsem chtěla psát, ale ten emoční náboj vyšuměl. Jsem v jiné náladě a tak se obvykle nakonec dostanu trochu jinam, než když mi téma letělo hlavou ve chvíli, kdy jsem zrovna psát nemohla. A většinou teprve když článek vyjde, naskočí mi často ono původní ladění, ale pozdě bycha honit.

Dnešního tématu, které jsem pracovně nazvala hipík, se pravděpodobně odklon týkat nebude. Protože sám sobě člověk neuteče. Já tedy určitě ne.

Na Polabský Montmartre jsem se těšila, to ale nezabránilo klasické situaci, kdy jsem o půlnoci začala přemýšlet, co bych si vlastně všechno s sebou měla vzít a nebalila to do dvou do rána. A stejně jsem doma zapomněla provázek.

Pořád jsem měla dost času a pak najednou žádný. Stejně jako dnes ráno. Potřebuju si nechat udělat nové doklady a vyřídit na úřadech další věci, k tomu jsou nutné různé papíry. Chtěla jsem si je připravit už včera, ale přes nejlepší úmysly jsem se k tomu nedostala tak dlouho, až jsem na to zapomněla. Ráno jsem musela zrušit objednaný termín na žádost o nový řidičák, protože jsem si musela přiznat, že můj geniální nápad přesvědčit úřednici, aby vzala za vděk digitální fotkou, kterou mi udělají na občankách o hodinu později, zřejmě až tak geniální není.

Poletovala jsem ráno po bytě, tady cosi vyleštila, tady odpověděla na mail, podrbala kočku, vyskládala na stůl barevnou kombinaci látek, která mě zaujala, pohledala brýle, ve kterých se budu fotit, protože ty, které mám na nose, mi na něm sedí křivě. A jako vždy jsem zjistila, že je o nejméně čtvrt hodiny více, než jsem myslela, čímž jsem víc než vyčerpala rezervu, kterou si dávám, protože se znám.

Pak jsem si uvědomila, že prší, takže jiné kalhoty a jiné boty; samozřejmě jsem nenašla parkovací místo hned u úřadu, ale až u řeky, pak jsem zamířila do jiné budovy, takže jsem si objednací kód vyťukávala přesně v hodinu H.

Přitom mám vždy tolik dobrých úmyslů a vždy jsem pevně rozhodnutá, že si vše připravím dopředu a všude budu s předstihem, ale je to marný, je to marný, je to marný. Když mám štěstí, dorazím všude na poslední chvíli, mám téměř všechno, co potřebuju mít s sebou a narazím na nějakého anjela, který mě zachrání. Když ne, tak se celá situace opakuje nanovo.

Prostě ve své přirozenosti mám k času i ke světu stejně důvěřivý vztah jako hipík, a přitom jsem většinu života musela jednat tak, jako by tomu tak nebylo. Teprve teď zpětně mohu v plné míře docenit, jaké to bylo pro mě utrpení a jaká je to úleva, když těch komplikace přinášejících situací nesrovnatelně ubylo.

No jasně, ještě budu muset zažádat o ten řidičák. Objednám se hned, až najdu tu fotku, kterou jsem si dnes nechala udělat a hned ji někam pečlivě uložila.

Pak si tu fotku večer pěkně připravím a ráno si dám čtvrt hodinky rezervu, abych to stihla.

Pěkně v klídku a pohodě. Jako hipík.

Sdílet

 

Komentáře   

 
0 #7 Vave 2018-06-14 20:20
Cituji Dalmi:
... Tuhle jsem byla pozvaná k velkému šéfovi a hele, já tam byla o dvě minuty dřív. Nádhera, čekám v sekretariátu, jsem přesná a dochvilná, dokonalá. Výsledek? Dostala jsem vynadáno, že nedodržuji čas. Prý jsem tam brzy! Upozorňuji, že jsem byla v sekretariátu, nikoliv v kanceláři :D :D :D

Nojo, tohle člověka od dochvilností odradí na pěkně dlouho, ne-li navždy. :-)
Citovat
 
 
0 #6 Vave 2018-06-14 20:19
Cituji YGA:
... ovšem Jeník je to samé v bleděmodrém a nakonec jsem zjistila, že i já sama jsem se touto nemocí "na poslední chvílu" nakazila :D :D
Prostě se to tak přihodí. :-) Dneska jsem jela k ri, snažila jsem se jet na domluvený čas, ale těch klacků pod nohy, co jsem musela překonávat, mě prostě zpozdilo. Naštěstí čas byl orientační, ale stejně!
Citovat
 
 
0 #5 Dalmi 2018-06-14 18:38
Jsem stejná, naprosto. Všechno na poslední chvíli, ve spěchu, nervy tečou. No, nakonec se to zvládne, ale... Tuhle jsem byla pozvaná k velkému šéfovi a hele, já tam byla o dvě minuty dřív. Nádhera, čekám v sekretariátu, jsem přesná a dochvilná, dokonalá. Výsledek? Dostala jsem vynadáno, že nedodržuji čas. Prý jsem tam brzy! Upozorňuji, že jsem byla v sekretariátu, nikoliv v kanceláři :D :D :D
Citovat
 
 
0 #4 Beda 2018-06-14 13:22
Citace:
ji někam pečlivě uložila
to nemyslíš vážně!!! řekni že nééééééééé :uff: :uff: :uff:
Citovat
 
 
0 #3 YGA 2018-06-14 08:43
Nenávidím odchody na poslední chvíli - a proto to tak pořád dělám. Ne z vlastní vůle, ale vždy zasáhne vyšší moc (:o)). Nejvíce mne deptaly odvozy Terky na vlak do školy (kór když jela na zkoušky nebo nedejbože na státnice) - já už pět minut seděla v autě a věděla, že pokud v tuto minutu nevyrazíme, nemáme šanci ten vlak stihnout - a Terés musela ještě na Wécko nebo se přičísnout nebo vzít jinou kabelu nebo ... na zabití! Nakonec jsme to vždy stihly, ale s vyplaženým jazykem a s mými nervy nadranc. Jak jsem ráda, že je to konečně za náma ... ovšem Jeník je to samé v bleděmodrém a nakonec jsem zjistila, že i já sama jsem se touto nemocí "na poslední chvílu" nakazila :D :D
Citovat
 
 
0 #2 Vave 2018-06-14 07:49
Cituji jarmila:
Tak nevím, je lepší být všude na poslední chvíli nebo jako já minimálně čtvrt hodiny dopředu?
Máma nás vychovala tak, že všude, ale opravdu všude chodím s rezervou. Docela slušnou.
Takže často někde přešlapuju a nadávám si, že příště ...

Určitě je lepší být někde s předstihem, minimálně pro klid své duše. Já bych to taky tak ráda dělala, ale můj čas se vždycky nějak rozplyne. :-) A fakt je, že když se mi to zřídka povede, jako na potvoru je na druhé straně zpoždění, takže si vždycky, říkám, jestli jsem to měla zapotřebí. :-)
Citovat
 
 
0 #1 jarmila 2018-06-14 06:33
Tak nevím, je lepší být všude na poslední chvíli nebo jako já minimálně čtvrt hodiny dopředu?
Máma nás vychovala tak, že všude, ale opravdu všude chodím s rezervou. Docela slušnou.
Takže často někde přešlapuju a nadávám si, že příště ...
Citovat
 

Přidat komentář

V komentářích dodržujte prosím pravidla slušného chování, nepoužívejte hrubá slova nebo nadávky, neporušujte zákony ČR (např. autorský zákon) a nešiřte spam.
Při nedodržení těchto pravidel si administrátor vyhrazuje právo Váš komentář vymazat.

Bezpečnostní kód
Obnovit


Složte obrázekJoomla CAPTCHA

Přesný čas

Předpověď počasí

Kalendář

říjen 2018
PÚSČPSN
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes147
mod_vvisit_counterVčera217
mod_vvisit_counterTento týden147
mod_vvisit_counterTento měsíc6606
mod_vvisit_counterCelkem350134

Online: 2
Vaše IP: 54.162.118.107
Dnes: Říj 22, 2018

Kdo je online

Právě připojeni - hostů: 30 

Přihlášení