Na rozloučenou, na uvítanou (8.11.2018)
První článek nadepsaný poněkud tajemně matematickým zadáním 105x148 vyšel 19. ledna 2010 a tento má pořadové číslo 356. Během těch bezmála devíti let se občas objevila pauza, ať už to bylo o letních prázdninách, nebo proto, že pro stopětky přestalo být místo v redakčním plánu na Zvířetníku. Kvůli stopětkám, jak se útvaru začalo zkráceně říkat, nakonec vznikl můj web a stopětky mi přinesly i mnoho dalších přátel na facebooku.
|
Klíček (11.10.2018)
Jsou lidé, jejichž život běží jako namazaná kolečka, nikde nic nedrhne a neskřípe, a že by se kolo snad někdy polámalo, to je mimo veškerou představivost jejich i celého okolí. A pak jsou lidé, kteří to mají jinak. Vytvářejí chaos a drobné i zásadní zádrhele jako na běžícím pásu, neustále něco hledají a na něco zapomínají, jsou na pěti místech současně a nikde pořádně, jedna myšlénka se tlačí na druhou tak mocně, že se obvykle všechny z hlavy vzájemně vytlačí. Ta poslední vzápětí zdechne vyčerpáním a v hlavě zůstává vakuum až do další nezvládnutelné erupce.
Volby (4.10.2018)
V době, kdy se volby po dlouhých letech opět staly volbami, jsem žila v Praze. Ze začátku to bylo jednoduché, i v komunálních volbách jsem volila stejně, jako ve volbách do parlamentu. V obou případech jsem využívala preferenčních hlasů a měla jsem radost, pokud mému kandidátovi můj křížek pomohl. Později jsem si vybírala lidi napříč stranami. Dlužno přiznat, že ve valné většině jsem o nich nic nevěděla a rozhodovala jsem se intuitivně podle pohlaví, věku a profese, jak jen jsem se v těch volebních plachtách přes půl pokoje zvládla zorientovat.
Puzzle (27.9.2018)
Nikdy jsem neměla ambice mít svůj web, ale časem vyvstala potřeba místa, kde bych mohla archivovat i publikovat své články a také prezentovat své šicí projekty a fotografie. Nakonec zůstalo jen u psaní, ale to všechno je popsáno podrobně v úvodním textu.
Rovnodennost (20.9.2018)
Zvláštní je, že mě na jednu stranu rozčiluje, jak se brzo stmívá, protože tma mě vyhání od práce na zahradě. Na druhou stranu se ale už začínám těšit, že s prodlužujícím se večerem nastane šicí období. Mám tolik plánů, ale pomálu času a prsty obvykle poněkud zchromlé z vytváření zahrady.
|
|
|
|
Strana 1 z 8 |