Tisk

Svátek světla (14.12.2017)

Dnes, kdy píšu tuto stopětku, má svátek Lucie, která noci upije a dne nepřidá. Jako dítě jsem tomu nerozuměla, později jsem dočkala hned dvou vysvětlení, ale vlastně pro mě vždycky bylo důležité to, že od 13. prosince už odpoledne nepřibývá tmy. Od začátku prosince se západ slunce pomalu blíží k šestnácté hodině a kolem Lucie zapadá dokonce za jednu či dvě minuty čtyři hodiny.

Pak se čas do západu slunce začíná opět prodlužovat, o pár sekund nejdříve a kolem Štědrého dne to už bude o čtyři minuty. Občanský soumrak přichází o nějakých čtyřicet minut později. Je to doba, kdy venku ještě trochu vidíme. Vždycky jsem mívala černé psy, takže každá minuta, kdy jsem viděla černou siluetu proti ne zcela černému nebi, mi byla dobrá.

Je mi dobrá i teď, kdy už na procházky s černým psem nechodím. Mám ráda světlo, když je delší den a když je teplo a dá se dělat venku. Jako sova mám pochopitelně taky ráda tmu, ale ta patří do noci, ne do dne.

Od Lucie je k zimnímu slunovratu už jen kousek. Předznamenává ho, jako zář na obzoru upozorňuje na to, že se blížíme k velkému městu.

Ta pravá zima teprve přijde, a občas umí být dlouhá, strká své ledové prsty třeba až do dubna, ale to v tuto chvíli není důležité. Záleží teď na tom, že se nám brzo začne Slunce vracet.

Jsem šťastná, že letošní Slunovrat prožiju už na novém místě. Sice v tuto chvíli mám pocit, že hraju Tetris v hodně vysokém levelu, protože věci se stále přesouvají podle toho, jaký obsah vyvrhne právě otevřená krabice, ale všechno se nakonec nějak utřepe. Umístí, nebo vyhodí, protože místo je omezené a zahrabávat si věci na zahradě na horší časy opravdu nehodlám.

Lucie noci upije. Letos v tom pravém i přeneseném smyslu. Mám pocit, že vstupuju do světla. Možná je to už i znát; dnes jsem se stavovala v práci pro papíry a kolegyně mi říkala, že celá zářím, že je ta má energie znát na dálku. Potěšilo mě to, protože teď dost tvrdě pracuju a málo spím. Vybalování věcí a jejich uspořádávání je vyčerpávající, ale současně naplňující činnost.

Lucie je prý také patronkou švadlenek. Lepší kombinace být nemůže. Světlo a šití, práce, která mě baví. Už se těším, až si vybalím všechny nůžky a nitě a rozložím stoly. Do Slunovratu to určitě stihnu.

Zapálila jsem na parapetu tři svíčky, abych podpořila své přání.

Kéž nám všem Lucie letos přinese hodně světla do života i do toho, co děláme.

Sdílet