VAVE - USAZENINY

                                                                 

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Úvodní strana 105 x 148 --- 2016 Za měsíc (24.11.2016)
Email Tisk PDF

Za měsíc (24.11.2016)

Teda ne že bych chtěla strašit, ale budou už za měsíc. A ten uteče jako voda, protože dny jsou krátké a do Vánoc je potřeba udělat ještě tolik věcí! Především obstarat dárky – i když to je dnes už mnohem jednodušší než před dávnými lety, kdy jsem na Národní třídě čekala na lego ve frontě i čtyři hodiny, abych pak odešla s nepořízenou, protože tu kýženou krabici mi vyprodali těsně před nosem a na tu větší jsem neměla peníze. Dneska je to všechno na klik z odkazů, které pošlou děti pro sebe a pro své děti.

Takže dárky objednat a některé vyrobit, potom trochu uklidit, nebo úklid objednat, a upéct cukroví – nebo ho taky objednat. Objet příbuzné s dárky a setkat se s přáteli. Vyběhnout alespoň na jednu adventní akci, a je to tady.

Jako dospělé mi ten čas vždycky strašně utíká, od 1. září je pokaždé do Vánoc jen kousek. Jako dítěti mi to čekání ovšem přišlo nekonečné. A bylo plné napětí, jestli ten Ježíšek (a u nás se psalo Ježíškovi i v době, kdy bylo už víceméně jasné, jak to s Ježíškem vlastně je) pod stromeček nadělí to, co jsem si přála nejvíc. Co si nejvíc přály mé děti.

Hodně vždycky napověděl Mikuláš. A hlavně čert. Protože když u toho jsme prošli, tak bylo skoro jisté. Jak by mohl být Ježíšek přísnější než čert? Pokud jsme tedy vydrželi neudělat v mezidobí nějaký velký průšvih.

Pochopitelně se stalo, že průšvih nebyl, jenže kýžený dárek taky ne. Ale ta doba očekávání byla krásná. Plná světel, vůní, lesklých skleněných koulí v zamrzlých výkladních skříních, prvního křupavého sněhu na chodnících, a z prodejny gramodesek se ozývalo vánoční elpíčko Karla Gotta.

Ta bezstarostnost a napjaté očekávání se už asi nikdy vrátit nemůže, ale neměli bychom adventní čas strávit v poklusu. Hlavně pro nás ženské je těžké se vyrovnat s představou, že okna by neměla být čerstvě umytá, nábytek naleštěný, na stole deset druhů cukroví a pod stromečkem hromada dárků. Ale ono to až tak dokonalé být nemusí. A myslím, že to vlastně od nás ani nikdo moc nechce, že si ten bič na sebe do značné míry pleteme samy. Protože naše rodina určitě víc chce, aby s námi byla sranda a abychom všichni měli čas si posedět a popovídat si. Třeba až budeme v neděli rozsvěcet první adventní svíčku.

A možná by mohla zbýt i chvilka času na napsání dopisu Ježíškovi. Toho opravdového, který se píše na papír a začíná slovy Milý Ježíšku...

Sdílet

 

Komentáře   

 
0 #4 Vave 2016-12-01 19:43
Cituji Karolína:
.... Jsou to dny jako každé jiné.
Byla doba, hodně dlouhá doba, kdy Vánoce pro mě byly dobou smutku, nebo spíš dobou depresí. A Vánoce v dětství byly dobou stresu. Kvůli dětem jsem se vždycky snažila je dobře připravit a mít je ráda, ale srdce v tom nemám. Nejvíc se těším na to, že pár dnů budu doma a nebudu chodit do práce. :-)
Citovat
 
 
0 #3 Vave 2016-12-01 19:37
Cituji Inka:
Jediná věc, která na Vánocích bez dětí není hezká je to, že jsme u stolu sami dva.
Mám pocit, že jsme ještě nikdy na Štědrý den jen ve dvou nebyli, ale možná nás to bude čekat napřesrok. ... Letos asi okna umytá nebudou, nestíhám a navíc jsem nějaká nastydlá.
Citovat
 
 
0 #2 Karolína 2016-11-26 18:54
Ne, máš pravdu, že vypiglovaný byt Vánoce nedělá. Trávili jsme je každoročně na chalupě, kde se topilo dřevem a uhlím, takže utřený prach z kachláků byl během pár dnů zpátky a když ještě původní starý komín stávkoval, tak nám párkrát dovnitř foukly saze. Bylo to o celkové pohodě a klidu a souznění, kamarádství, sousedství..... no, všechno jednou končí, bohužel. Poté, co se mi převrátil život naruby nedržím žádné svátky. Vánoce jsem milovala, zdobila, vařila, pekla, hostila.... a dneska nemám ani chuť se dívat do nazdobených oken. Stromeček tu stojí na skříni celoročně a svítí když ho zapnu, svíčky hoří od začátku sychravých dní podzimu, dárky nemám komu dávat a hlavně je to dnes zbytná položka v rozpočtu, vařit a péct sama pro sebe nemám kde a na čem, tak to neřeším. Už mi ani smutno není. Budu pracovat, ono se najde víc lidí, kteří budou potřebovat někam odvézt a mně to aspoň uteče. Jsou to dny jako každé jiné.
Citovat
 
 
0 #1 Inka 2016-11-24 10:54
Jediná věc, která na Vánocích bez dětí není hezká je to, že jsme u stolu sami dva. Teda opravuji - my dva a čumák žebrající Mařky. A protože jsme jen my dva, není nutno vyvářet a vypíkat, Kuba se ztratí někam mimo civilizaci jako každý rok a Kačka cukroví fakt nepotřebuje. Bimbo preferuje slané a to mu peču průběžně mezi svátky, aby to měl čerstvé. Okna jsme díky Šárce a RI umyli pomocí techniky, teda Bimbo umyl a jinak jsem už dávno přestala šílet. To bylo v době, kdy jsme bydleli v prvorepublikové vile s mizerným vytápěním a pokud jsem na Vánoce něco namočila, zůstalo to mokré a posléze i plesnivé až do jara. Takže mám ověřeno, že vypíglovaný byt Vánoce nedělá
Citovat
 

Přidat komentář

V komentářích dodržujte prosím pravidla slušného chování, nepoužívejte hrubá slova nebo nadávky, neporušujte zákony ČR (např. autorský zákon) a nešiřte spam.
Při nedodržení těchto pravidel si administrátor vyhrazuje právo Váš komentář vymazat.

Bezpečnostní kód
Obnovit


Složte obrázekJoomla CAPTCHA

Přesný čas

Předpověď počasí

Kalendář

září 2019
PÚSČPSN
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes210
mod_vvisit_counterVčera269
mod_vvisit_counterTento týden1822
mod_vvisit_counterTento měsíc6072
mod_vvisit_counterCelkem468772

Online: 4
Vaše IP: 35.171.146.16
Dnes: Zář 22, 2019

Kdo je online

Právě připojeni - hostů: 21 

Přihlášení