VAVE - USAZENINY

                                                                 

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Email Tisk PDF

Prázdninová

Začátek prázdnin trávím u své kamarádky Markétky v Dalmatinově. Někdo by tedy možná řekl, že v Tisé. Zvláštní je, že ačkoli jsem v těchto místech byla naposledy na pionýrském táboře jako desetiletá holka, cítím se tu jako doma. Krajina, architektura a cosi nepopsatelného ve vzduchu jsou mi blízké, jako bych se snad vrátila do mého dávného města na kříži.

Vlastně na tom nic divného není, protože tam i tady jsou tytéž bolavé Sudety, jež jsem tak intenzivně vnímala na fotografiích, které Dalmi loni zveřejňovala v rámci svého fotoseriálu Rok v cípu Krušných hor.

Tady se mi připomněly prudké změny počasí i častý déšť. Břichatá oblaka letící nízko nad zemí, která se ze všech sil snaží dosupět až nad mou hlavu, a právě tam si odlehčit, aby se mohla snadněji přehoupnout přes skály do české kotliny a tam se úplně rozpustit.

Obzor je tu čistý, do ostra vyfoukaný. A lesy jsou tu kypré a šťavnaté, krásné, plné vlhkosti, jakou pamatuju ze svého dětství nejen u nás na nejsevernějším severu, ale i z lesů u babičky na České Sibiři.

Tam byly sice také vlhké, ale jiné. Ne tak divoké a občas nepřístupně se tvářící. Spíš byly vlídné, stromy byly vyšší a podrost pod nimi nižší, průchodnější. A těch hub! Chodívali jsme na ně ve velké rodinné výpravě, čítající babičku, dědu, tetičky i strýce vlastní, i ty od sousedů, a taky smečku dětí z rodiny i z okolí, které dospělým přinášely své houbové úlovky k posouzení.

Také borůvek tam bylo plno. Vlastně ne borůvek, tam se říkalo černé jahody, a babička z nich dělala báječnou bublaninu a ještě lepší borůvkový koláč s drobenkou. Při pečení voněl tak silně, že jsme se nemohli dočkat, až ho babička vytáhne z trouby, a pak jsme si ho krájeli a jedli ještě horký přes varování, že nás z něj bude bolet břicho. Možná, že někdy opravdu bolelo, ale na to si nevzpomínám, kdežto chuť teplého cukru v drobence a teplých borůvek na křupavém těstě je nezapomenutelná.

Kdo ví, proč vlastně takové koláče nepeču já. U babičky jsem to dotáhla nejvýš na funkci sběrače borůvek a doma se taková dobrota nedělala. A tak koláče péct neumím. Zkoušela jsem to, ale trouba mi peče vždycky našišato, a mě nebaví z půlky koláče a buchet seškrabovat černou připáleninu.

Je to ale ve skutečnosti stejná výmluva, jako když dospělák říká, že když se ve škole brala vyjmenovaná slova po b, tak zrovna chyběl a proto dodnes píše „bil jsem zde“.

Je nejvyšší čas to napravit a naučit se péct nejen borůvkové koláče. A třeba si na to i pořídit novou a chytřejší a charakternější troubu.

Je nejvyšší čas stát se pořádnou babičkou. Tou pravou, báječně prázdninovou.

Vyšlo na Zvířetníku 4. 7. 2017

http://neviditelnypes.lidovky.cz/krusne-hory-prazdniny-0bj-/p_zviretnik.aspx?c=A170703_180347_p_zviretnik_kosa

Sdílet

 

Přidat komentář

V komentářích dodržujte prosím pravidla slušného chování, nepoužívejte hrubá slova nebo nadávky, neporušujte zákony ČR (např. autorský zákon) a nešiřte spam.
Při nedodržení těchto pravidel si administrátor vyhrazuje právo Váš komentář vymazat.

Bezpečnostní kód
Obnovit


Přesný čas

Předpověď počasí

Kalendář

září 2017
PÚSČPSN
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes26
mod_vvisit_counterVčera292
mod_vvisit_counterTento týden618
mod_vvisit_counterTento měsíc5579
mod_vvisit_counterCelkem217299

Online: 4
Vaše IP: 54.224.202.184
Dnes: Zář 20, 2017

Kdo je online

Právě připojeni - hostů: 9 

Přihlášení